MIRRORS INSIDE
MIRRORS INSIDE
JÁ.
Niterný monolog jako vnitřní odraz osobnosti. Něco ryze introvertního. Osobního. Temného. Každý má v sobě něco, čeho se bojí. Černá stránka. Lidské podvědomí a jeho spletitosti. Noční můry, jež nás vyhánějí z tepla postele uprostřed ticha – tmy – noci. Výkřik, který nikdo neuslyší – jen ty (já). Absurdní situace, jež nás děsí svou nesmyslností a ironií, kde hraješ hlavni roli fatální situace uprostřed podivuhodného divadla. Jsme to my sami, koho se bojíme, koho denně vídáme v zrcadle. Kolik převleků skrýváme pod naší maskou? Jsme chameleóni s jednou tváří. Svůj převlek neodhalíme ani před sebou samými. Neustálým hledáním sama sebe klameme nás i své okolí… Jak těžké odpovědět na základní otázku života. Kdo jsem? Správně neodpovíme nikdy. JÁ?
(z katalogu FotoFrame 9)
Tereza Vlčková
Ostatní (2009)
Zavřít ×
bez názvu
bez názvu
Tyto fotografie vznikly jako jedny z prvních snímku pro připravovanou knihu pro děti a dospělé, kteří sní s otevřenýma očima, rádi se nechávají unášet na vlnách fantazie a nebojí se překračovaní hranic snu a skutečnosti.
Tereza Vlčková
Ostatní (2008)
Zavřít ×
A PERFECT DAY, ELISE…
A PERFECT DAY, ELISE…
Představa, že létám…
Co kdybychom mohli alespoň na chvíli uniknout z tohoto světa?… Můžeme vůbec?… Jak?… Jestliže není možnost fyzického úniku, je tu alespoň šance osvobodit se duševně?… Očistit se niterně?
Oproštěni od vnějšího světa, ve snaze útěku do panenské přírody hledáme vysvobození a sebepoznání. Je však toto odříznutí od ostatních a nalezení azylu v samotě cestou?
Říkají, že existují místa na vrcholcích kopců, jimž se přisuzuje určitá magická spirituální síla. Tato posvátná energie vybízí ke kroku osvobození se – odvážit se vykročit,… skočit,…
se,...
t
s
é
n
z
v
oprostit se od všeho konzumního a materiálního.
Může snad duchovní zážitek vyvolat zvláštní druh levitace – jakési povznesení těla i mysli?
Dívčí křehkost a jemnost je pokoušena vášnivou smyslností v extatickém odevzdání se, na tvářích je patrný výraz emocionálního vzrušení z mysteriózního povznesení a prožitku. Sníme? Nevinnost a cudnost mladinkých madon probouzí záři oslnivé čistoty a harmonie. Vznášíme se. Přičemž skloňujeme toto sloveso (vznést se) ve všech možných pádech. Hluboké poznání vyvolává nečekané napětí a fantazmatický prožitek. Citlivý věk adolescentní neposkvrněnosti překračuje jednou nohou hranici dětství a zároveň tou druhou vstupuje do dekády dospělosti. Tento transformační proces je otevřen smyslové vnímavosti a emocionální sensibilitě, uvolňuje z jednoho stavu do druhého. Panenská bezúhonnost a fragilita prohlubuje práh citlivosti a probouzí esenci opravdovosti. Existuje vnímavější věk zachycující tyto prchlivé okamžiky? Osobní prožitek zkušenosti je pravdou, ne iluzí. Odevzdáním se. Rozhodneme se opustit tento svět, vzlétneme nebo spadneme?
„Měla jsem sen, že se vznáším…“
Tereza Vlčková
Bakalářská práce (2007)
Zavřít ×
Tereza Vlčková