Natural

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.

Fotografický soubor Natural představuje snímky z městské periferie. Toto zvláštní neutěšené prostředí balancuje na pomezí přírody a města. Je přechodnou hranicí, kde se střetává urbánní a přírodní „teritorium“, přičemž se ani jedno z nich naplno neprojevuje, nýbrž se navzájem ovlivňují. Jejich oboustranným prolínáním (pomineme-li agrární krajinu) vzniká často volná syntéza zarostlých luk přecházející do lesů s částmi vytrácejícího se města včetně zahrádkářských kolonií a podobně. Na některých místech jsou ovšem tyto střety mnohem tvrdší a krystalizují do zřetelných tvarů. Fotografie souboru Natural se soustřeďují právě na tyto výrazné vizuální transformace, estetické a geometrické deformace, které bychom mohli označit až jako civilní, „urbanistický land art“, který vzniká účelově, nikoli pro okrasu. Důraz je kladen především na přírodní prvky, jakými jsou rostliny a samotná půda. Ty jsou dozvukem města stále přehledně organizované a tvarované. Přítomnost města je dále, mimo celkovou nepřirozenost prostoru, přiznávána drobnými dílčími artefakty, jako jsou lampy, ploty, beton, domy apod. Pohybují se zde také obyvatelé okrajových částí, kteří tudy chodí čistě účelově, například kvůli zkrácení své cesty, od autobusových zastávek atd., nebo další lidé, využívající prostředí k procházkám, k venčení psů, běhání apod. V jistém úhlu pohledu mohou působit, jakoby chodili mezi kulisami z pravé přírody, jelikož se zde projevují známky funkčních ekosystémů. Ačkoli to snímky nezachycují, setkáme se zde totiž běžně jak s obyvateli a jejich domácími mazlíčky, tak se zajíci, koroptvemi i srnami a můžeme si všimnout drobných prvků, jako jsou ohlodané větve stromů, zvířecí pelechy či krmivo. Snímky jsou zasazeny do doby brzkého předjaří, kdy čerstvě roztálý sníh odkrývá prostou podobu země bez vzrostlé trávy a stromy jsou ještě bez listů. Barvy jsou proto velmi neutrální, bez sytých tónů, v odstínech hnědé a zelené. Jak tedy název napovídá: jedná se o zemité snímky deformované přírody, která vzniká srážkou se sídly. S nadsázkou bychom mohli říci, že jde o urbánní krajinu bez města.