VŠECHNO
VŠECHNO
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×
Soubor nesoucí název Všechno je modulární projekt interpretovatelný v několika rovinách. Tou první je pohled náhodného kolemjdoucího diváka, kterému není poskytnut žádný další slovní výklad a dílo vnímá pouze dle vlastních vnitřních asociací skrze vizuální dojem a názvy jednotlivých fotografií. Záleží zcela na divákovi, co v něm soubor evokuje.
Druhou úrovní je vnímání souboru jako konceptuálního celku dle dodatečného vysvětlení autora v kombinaci s vnitřními pocity diváka z předchozí roviny.
Třetí možností je rozdělení souboru na jednotlivé fotografie či dílčí celky, které spolu se svým názvem fungují jako individuální díla. Všechny tři roviny lze taktéž libovolně kombinovat mezi sebou v rámci jednotlivých částí
souboru.
Má vlastní interpretace a koncept stojící za souborem Všechno se taktéž nese v několika prolínajících se úrovních. Dílo je pro mě osobní zpovědí o stavu světa v rovinách jak mých intimních představ, pocitů a snů, tak fyzikálních teorií a poznatků převedených do vizuální podoby a navázaných na mé vnitřní asociace. Jedná se skutečně o všechno v rámci mého náhledu na fyzický svět a lidskou existenci. Snoubí se zde roviny filosofie nihilismu a idealismu, fyzikální teorie o vzniku a zániku vesmíru a tomuto poplatná nekonečná cykličnost veškerých dějů. Čas i prostor jsou představovány jako limitně nekonečné skutečnosti, které ovšem svého konce teoreticky vždy jednou dosáhnou a veškeré mikro i makro události vesmíru (či ostatních vesmírů) se v určitém bodu začnou opakovat, jelikož počet veškerých možných kombinací všech událostí se sice blíží nekonečnu, ale je definitivní.
Centrálním bodem celého souboru je absolutní vizuální výzkum kamene jako symbolu nositele života a zároveň jako jeho ničitele (kámen zastupuje asteroidy a další vesmírná tělesa, která na Zemi cyklicky přinášejí život a opět jej ukončují, jako např. epochu dinosaurů). Od tohoto kamene se odvíjejí další sekce – primordiální počátek času a formování prostoru (či Země), život a čas člověka (fyzický prostor pro život, city, sny) a finální zakončení existence (a následný návrat na počátek). V rámci filosofie tyto všeobjímající cykly nemohou mít smysl, jelikož neexistuje žádný konkrétní cíl pro existenci (cílem je zároveň počátek), logicky je tedy soubor temný a znázorňuje instance destrukce fyzického světa, mentálního zoufalství a marnivosti. Zobrazuje je ovšem vizuálně estetickou formou, čímž navazuje na dualitu veškerého dění a souboje protilehlých sil vesmíru. Nastoluje tedy ambivalentní rozporuplný vjem.
Všechno zkoumá vztahy mezi vizuální podobou fotografie, jejím názvem a kombinací těchto rovin s přidanou formou instalace v prostoru, která zasahuje do snímků a doplňuje či narušuje jejich prvotní fotografickou formu.
Tomáš Jakubec
Diplomová práce (2016)
Zavřít ×