Svázaná krajina, 2017
Svázaná krajina, 2017
Krajina je pro mnohé lidi místem meditace a odpočinku, a proto jsem se i já při výběru témata k bakalářské práce jí inspirovala. V současnosti se lidstvo nachází ve zlomovém bodě. Snažíme se krajinu pohltit, zastavět a nebo jakýmkoli způsobem ničit či ovlivnit.
Chtěla jsem člověka postavit do opačné role, kdy není krajina jím svazována ale on sám je pod jejím vlivem. Postavit člověka do role, kdy je přinucen naslouchat jí a přemýšlet o ní jako o prostředí, kterým bychom se měli inspirovat a respektovat ho. Fotografie vznikali formou terapie, jak ze strany fotografa (mě), tak ze strany fotografovaného modelu, který je doslova obložen přírodou a vstřebává její energii. Ve své podstatě jsem chtěla, aby byl člověk svazován krajinou, vnímal její strukturu, vůně a barvy. Šlo mi nejen o fotografie samotné ale také o akt fotografování a vnímání člověka v netypické situaci. Často se stávalo, že lidé přestali mluvit a jenom se zavřenýma očima přemýšleli nad podstatou bytí.
Nechala jsem se volně inspirovat českými i zahraničními Land artisty, kteří se snaží krajině naslouchat a dostat se do její bezprostřední blízkosti. Karolina Kohoutková si zasadila rostlinu do pupíku, který se nachází v krajině břišní. Teresa Murak používá rostliny jako pokrývku těla, sleduje jejich krátký život, který se posouvá k zániku. Petr Štembera si vštěpoval větvičku do ruky. V závislosti na těchto tendencích, jsem též zařadila do snímku člověka a sledovala jsem jeho reakce.
Andrea Malinová
Diplomová práce (2017)
Zavřít ×
Svázaná krajina, 2014
Svázaná krajina, 2014
Krajina je pro mnohé lidi místem meditace a odpočinku, a proto jsem se i já při výběru témata k bakalářské práce jí inspirovala. V současnosti se lidstvo nachází ve zlomovém bodě. Snažíme se krajinu pohltit, zastavět a nebo jakýmkoli způsobem ničit či ovlivnit.
Chtěla jsem člověka postavit do opačné role, kdy není krajina jím svazována ale on sám je pod jejím vlivem. Postavit člověka do role, kdy je přinucen naslouchat jí a přemýšlet o ní jako o prostředí, kterým bychom se měli inspirovat a respektovat ho. Fotografie vznikali formou terapie, jak ze strany fotografa (mě), tak ze strany fotografovaného modelu, který je doslova obložen přírodou a vstřebává její energii. Ve své podstatě jsem chtěla, aby byl člověk svazován krajinou, vnímal její strukturu, vůně a barvy. Šlo mi nejen o fotografie samotné ale také o akt fotografování a vnímání člověka v netypické situaci. Často se stávalo, že lidé přestali mluvit a jenom se zavřenýma očima přemýšleli nad podstatou bytí.
Nechala jsem se volně inspirovat českými i zahraničními Land artisty, kteří se snaží krajině naslouchat a dostat se do její bezprostřední blízkosti. Karolina Kohoutková si zasadila rostlinu do pupíku, který se nachází v krajině břišní. Teresa Murak používá rostliny jako pokrývku těla, sleduje jejich krátký život, který se posouvá k zániku. Petr Štembera si vštěpoval větvičku do ruky. V závislosti na těchto tendencích, jsem též zařadila do snímku člověka a sledovala jsem jeho reakce.
Andrea Malinová
Bakalářská práce (2014)
Zavřít ×
Andrea Malinová